Měli bychom kupovat zvířata ve zverimexech?

Shrnutí

Zlepšil by zákaz prodeje zvířat ve zverimexech životní podmínky zvířat? Nebo by situaci mohl ve skutečnosti ještě zhoršit?

Zverimexy se často stávají terčem kritiky ze strany aktivistů za ochranu zvířat, ale velká část této kritiky přehlíží důležitou roli, kterou kvalitní prodejny hrají v odpovědném chovu domácích mazlíčků. Zkušený personál pomáhá zákazníkům vybrat vhodný druh zvířete a poskytuje jim následnou podporu. Může tak předcházet běžným chovatelským chybám, rozpoznat potenciální problémy v oblasti welfare a v případě potřeby prodej odmítnout.

Představujeme výsledky norské studie zaměřené na postupy zaměstnanců zverimexů a zamýšlíme se nad tím, proč se prodejny stávají terčem takové kritiky, zatímco soukromý a internetový prodej podléhá mnohem menší kontrole.

Věnujeme se také významu licencování, inspekcí a veřejné odpovědnosti a vysvětlujeme, proč zákaz prodeje zvířat ve zverimexech může vést k přesunu obchodování do méně viditelných a méně regulovaných kanálů na černém trhu.

Samozřejmě ne všechny zverimexy jsou kvalitní, proto vysvětlujeme, jak poznat rozdíl.

Životní podmínky zvířete v konečném důsledku neurčuje místo, kde je prodáváno, ale lidé a postupy, které za prodejem stojí. Pokud to se zlepšováním životních podmínek zvířat myslíme vážně, měli bychom se zaměřit na dodržování standardů welfare všude tam, kde zvířata mění majitele.

Co si o tom myslíte?

O přispěvatelích:

Luise Boye Sprechler: “Hi! Am I having two guinea pigs?” Live commodities in a shop – Interpretation of animal sales regulations in Norwegian pet shops. Závěrečná zpráva projektu aplikované antrozoologie, University of Exeter, 2023.
Sprechler, Luise Boye. „Butikksalg av dyr.“ Pet Scandinavia, roč. 2023, č. 3, 2023, s. 4–7.

Tony Wigley: zakladatel organizace Responsible Reptile Keeping (RRK), ředitel organizace The Pet Charity, člen představenstva Reptile & Exotic Pet Trade Association (REPTA) a člen poradního výboru Pets Canada. Má desítky let zkušeností s chovem exotických zvířat, žurnalistikou a mezinárodní advokacií při spolupráci s vládami a organizacemi po celém světě.

Svein Fosså: biolog, autor a mezinárodní zastánce odpovědného chovu domácích zvířat. Působí jako prezident European Pet Organization (EPO) a generální tajemník a předseda Norwegian Pet Trade Association (NZB).

Charles Thompson: generální tajemník Reptile & Exotic Pet Trade Association (REPTA) a bývalý majitel specializovaného obchodu s plazy Snakes ’N’ Adders. Má více než 25 let zkušeností v oblasti chovu plazů, specializovaného maloobchodního prodeje a prosazování odpovědného chovu domácích zvířat.

Sandy Moore: prezident a generální ředitel Pet Advocacy Network (PAN) a bývalý prezident společnosti Segrest Inc. Má více než 30 let zkušeností v oblasti chovatelských potřeb, akvaristiky, udržitelného obchodu se zvířaty a vztahů s vládními institucemi.

Cecilia Dannborg Wilson: předsedkyně ZOORF, švédské asociace obchodu s domácími zvířaty, a bývalá majitelka zverimexu s rozsáhlými zkušenostmi v oblasti specializovaného prodeje chovatelských potřeb a zastupování zájmů odvětví chovu domácích zvířat.

Přepis

Otázka, zda by si lidé měli kupovat zvířata ve zverimexech, nebo zda by prodejny vůbec měly zvířata prodávat, se pravidelně vrací. Za těmito otázkami obvykle stojí upřímná starost o životní podmínky zvířat, kterou sdílí každý rozumný člověk.

Je snadné představit si zverimex jako místo, kde se zvířata jednoduše prodávají přes pult, ale skutečnost je mnohem složitější.

Pro mnoho nových chovatelů začíná jejich cesta k chovu domácích zvířat rozhovorem se zkušeným zaměstnancem zverimexu.

Zaměstnanci zverimexů každý den věnují čas zákazníkům a vysvětlují jim potřeby různých druhů zvířat, proč se některá zvířata nehodí pro každého a jak jim zajistit vhodnou potravu, ustájení, veterinární péči a odpovědný chov.

Personál kvalitního zverimexu se bude zajímat o vaše zkušenosti, očekávání, prostorové možnosti, rozpočet a také o to, zda jste připraveni na dlouhodobý závazek, který chov zvířete představuje.

Na základě toho vám může doporučit vhodnější druh zvířete, případně vám poradit, že pro vás není vhodné vůbec žádné zvíře. Někdy jednoduše odmítne prodej.

Vztah nového majitele se zverimexem téměř vždy pokračuje i dlouho poté, co zákazník opustí prodejnu. Pokud například zvíře přestane přijímat potravu, začne se chovat neobvykle nebo se zdá být nemocné, prodejna bývá prvním místem, kam se majitel obrátí pro pomoc a radu.

To znamená, že zkušený personál hraje důležitou roli při prvotním posouzení problémů. Může rozpoznat potíže s teplotou, osvětlením, stravou nebo jinou součástí chovatelských podmínek a nabídnout okamžitou užitečnou radu. A co je zásadní, dokáže rozpoznat, kdy je potřeba vzít zvíře k veterináři.

Zverimex samozřejmě nenahrazuje veterinární péči, ale pro mnoho chovatelů je prvním místem, kde hledají kvalitní radu. Taková rada může zabránit tomu, aby se poměrně jednoduchý problém v chovatelských podmínkách změnil ve vážný problém z hlediska welfare zvířete.

Měli bychom si uvědomit, že lidé pracují ve zverimexech ze stejných důvodů, z jakých je navštěvují jejich zákazníci, protože mají rádi zvířata.

Od okamžiku, kdy zvíře dorazí do prodejny, odpovídá za jeho péči personál. Stará se o něj, sleduje jeho zdravotní stav a poznává jeho individuální potřeby.

Chtějí, aby se zvíře dostalo do dobrého domova, protože cítí morální a etickou povinnost zajistit, aby o něj bylo dobře postaráno.

Existuje však také základní obchodní realita, na kterou se často zapomíná. Úspěšné a odpovědné podnikání v oblasti chovatelských potřeb závisí na zdravých zvířatech a spokojených zákaznících, kteří se po mnoho let vracejí pro rady a potřeby pro své mazlíčky. Prodat nemocné zvíře nebo připravit zákazníka na neúspěch není etické a zároveň to není udržitelný obchodní model.

Tato odpovědnost není pouze morální a obchodní, ale také právní. Zverimexy musí dodržovat zákony na ochranu zvířat a obchodní předpisy platné v oblasti, kde působí. Odpovědný personál odmítne prodej, pokud se domnívá, že zvířeti nebude poskytnuta odpovídající péče.

V roce 2023 zkoumala norská antrozooložka, jak to funguje v praxi, prostřednictvím rozhovorů se zaměstnanci norských zverimexů. Zjistila, že personál dobře rozuměl příslušným právním předpisům a aktivně je uplatňoval při rozhodování o tom, zda se prodej uskuteční. Zákazníkům byl prodej odmítnut, pokud se zaměstnanci domnívali, že zvíře nedostane vhodný domov. A naše rozhovory se zaměstnanci zverimexů v jiných částech světa nám ukazují, že podobné zkušenosti jsou běžné i jinde.

Studie také zjistila, že zaměstnanci zverimexů měli vysokou úroveň odborných znalostí a často si k zvířatům ve své péči vytvářeli silné osobní pouto.

Zároveň vyjadřovali frustraci z toho, že zverimexy často čelí kritice, zatímco rychle rostoucí soukromý a internetový obchod se zvířaty podléhá mnohem menší regulaci a je mnohem méně viditelný.

Je pochopitelné, že lidé silně reagují, když slyší o zvířatech, o která není řádně postaráno. Proti špatnému zacházení se zvířaty musíme bojovat více, nikoli méně.

Samozřejmě existuje menšina majitelů zvířat, chovatelů a zverimexů, kteří se o svá zvířata řádně nestarají. Tyto problémy musíme brát vážně.

Taková selhání by nás však neměla vést k tomu, abychom odsuzovali miliony lidí, kteří se o svá zvířata starají odpovědně, ani mnoho obětavých zaměstnanců zverimexů, kteří pečují o svěřená zvířata a vedou zákazníky k odpovědnému chovu.

Tady je hlavní myšlenka, kterou bych chtěl, abyste si zapamatovali. Dobré životní podmínky zvířat nezávisí na způsobu prodeje. Obchod, chovatel i soukromý prodejce mohou jednat odpovědně, ale také nezodpovědně. Samotné označení nám toho mnoho neřekne. Mnohem důležitější jsou lidé a postupy, které skutečně ovlivňují životní podmínky zvířat.

Měli bychom si proto položit jinou důležitou otázku. Jak můžeme zajistit dobré životní podmínky zvířat v okamžiku, kdy mění majitele?

V mnoha částech světa patří zverimexy mezi nejpřísněji regulované a nejviditelnější prodejní kanály pro domácí zvířata a zvířata chovaná pro zájmový chov. Obvykle musí mít příslušná povolení, podléhají kontrolám úřadů a nesou odpovědnost, pokud nedodržují stanovené standardy welfare.

Navíc působí na očích veřejnosti. Zákazníci mohou každý den vidět, v jakých podmínkách jsou zvířata chována a jak je o ně pečováno. Jen málokterý jiný způsob prodeje nabízí stejnou úroveň veřejné kontroly a odpovědnosti.

Soukromý prodej zvířat je samozřejmě také důležitou součástí chovu domácích zvířat a mnoho odpovědných chovatelů odvádí vynikající práci. Soukromí prodejci však zpravidla podléhají menší kontrole a méně pravidelnému dohledu než zverimexy, zejména pokud prodávají zvířata pouze příležitostně.

Pro kupujícího je často obtížné zjistit, zda je soukromý prodejce zkušeným a odpovědným chovatelem, nebo někým s omezenými zkušenostmi a špatnými úmysly.

Pokud je naším cílem zlepšit životní podmínky zvířat, měli bychom diskutovat o tom, jak toho dosáhnout ve všech prodejních kanálech, místo abychom jednoduše oslabovali ty, které již podléhají regulaci, kontrolám a veřejnému dohledu.

Takže abych odpověděl na otázku: ano, kvalitní zverimex je jedním z nejlepších míst, kde si pořídit zvíře, zejména pokud jste začínající chovatel. Důležité je ale slovo „kvalitní“.

Jak tedy poznáme kvalitní zverimex?

Kvalitní zverimex se před uskutečněním prodeje bude ptát na důležité věci. Bude ochoten odmítnout nevhodný nákup. Vysvětlí vám, jak velké zvíře v dospělosti bude, jak dlouho žije a jaké náklady jsou s jeho chovem pravděpodobně spojeny. Poskytne přesné informace o péči odpovídající konkrétnímu druhu. Bude s vámi mluvit o původu zvířete a o jeho dosavadním způsobu krmení. A budete se moci přesvědčit, že zvířata jsou umístěna v čistých a vhodných dočasných prostorách. Bude zákazníky podporovat v tom, aby pro zvíře předem připravili jeho trvalé ubikace. Nabídne podporu i po prodeji. V případě potřeby doporučí vhodného veterináře. A nebude na zákazníky vyvíjet nátlak ani je nabádat k impulzivním nákupům.

Existují také způsoby, jak poznat méně kvalitní zverimex. Varovnými signály jsou například zaměstnanci, kteří nedokážou odpovědět ani na základní otázky, nemocná nebo zraněná zvířata vystavená k prodeji, špinavé ubikace nebo zjevné nedostatky v péči, prodej zvířat spolu s nevhodným vybavením, nezájem o to, kdo si zvíře kupuje a v jakých podmínkách ho bude chovat, nebo snaha ztížit zjištění původu zvířete.

Pokud jde o životní podmínky zvířat, měli bychom všichni usilovat o stejný cíl, a tím je, aby zvířata prožívala kvalitní život.

Zákaz prodeje zvířat ve zverimexech tohoto cíle nedosáhne. Ve skutečnosti často vede k pravému opaku, protože se prodej přesouvá do méně viditelných nebo podzemních kanálů.

Místo toho víme, že lepších životních podmínek zvířat lze dosáhnout díky informovaným prodejcům, poučeným majitelům, účinné regulaci a vyšší odborné způsobilosti ve všech kanálech, jejichž prostřednictvím zvířata mění majitele.

A za tím může stát každý, kdo má rád zvířata.

Jmenuji se Tony Wigley a sledujete Responsible Reptile Keeping.

Vážíme si vaší zpětné vazby.

Máte návrhy na zlepšení našeho překladu? Rádi bychom od vás slyšeli! Kontaktujte nás

Next
Next

Skutečný problém „Monsters of God“